|
|
Preventivní opatření ke snižování prevalence anémie v důsledku nedostatečné výživy - porovnání strategií Egypta a Afghánistánu
Coufalová, Andrea
Coufalová, A., Preventivní opatření ke snižování prevalence anémie v důsledku nedostatečné výživy – porovnání strategií Egypta a Afghánistánu. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně. Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, 2022. Diplomová práce je založena na porovnání strategií ke snižování prevalence anémie v důsledku nedostatečné výživy dvou rozvojových zemí, u nichž je výskyt anémie značným problémem. Nutriční anémie představuje v současnosti velký problém potravinové bezpečnosti, který je způsoben primárně příjmem stravy nedostačující k pokrytí denní potřeby vitamínů a minerálních látek. Konkrétněji se jednalo o Egypt a Afghánistán, přičemž každá země ke snižování výskytu nutriční anémie přistupuje odlišným způsobem. Srovnání strategií obou vybraných zemí vycházelo z výsledků dat dostupných na oficiálních stránkách jak jednotlivých zemí, tak mezinárodních institucí. Také byla porovnána ekonomická úroveň k možnosti komparace strategií a zdůvodnění příčinných. Bylo zjištěno, že strategie ke snižování prevalence anémie v Egyptě byla úspěšnější než strategie implementovaná v Afghánistánu. Důvodem těchto výsledků byla odlišná socio-ekonomická úroveň obou zemí, politická situace a další zkoumané faktory, které mají na výživu nedozírný dopad. Fortifikaci základní potraviny, která je vhodným nástrojem ke snížení nutriční anémie u nižších vrstev obyvatelstva a byla úspěšná v Egyptě, nelze zavést v rozvojových zemích, ve kterých nefunguje silná role státního aparátu k prosazení dlouhodobých strategických cílů.
|
|
|
Preventivní účinky kyseliny listové ve výživě
Chalánková, Veronika ; Bušová, Milena (vedoucí práce) ; Tláskal, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá kyselinou listovou a jejími preventivními účinky pro zdraví člověka. Kyselina listová má v lidském organismu mnoho důležitých funkcí a obzvláště velký význam má v období těhotenství. Je nepostradatelná pro správný vývoj plodu a její dostatečný příjem je prevencí vzniku závažných vrozených vývojových vad, jako jsou defekty neurální trubice, předčasného porodu, potratu a dalších těhotenských patologií. Zvýšenou potřebu tohoto vitaminu není snadné naplnit běžnou stravou. Je tedy doporučeno užívat kyselinu listovou ve formě doplňků stravy (v dávce 400-600 µg/den) v průběhu těhotenství a alespoň měsíc před plánovaným početím. Z těchto důvodů je nezbytné zaměřit se na podporu primární prevence ohledně užívání kyseliny listové, a to nejlépe u všech fertilních žen. Kyselina listová má také zásadní roli v krvetvorbě a hlavním projevem jejího deficitu je megaloblastická anémie. Kyselina listová bývá dále spojována s prevenci kardiovaskulárních a nádorových onemocnění a ovlivnění vývoje kognitivních funkcí. Praktická část práce byla zaměřena na sledování saturace těhotných žen tímto vitaminem. Práce obsahuje laboratorní analýzu obsahu metabolitu kyseliny listové 5-methyltetrahydrofolátu (5-MTHF) v moči těhotných žen s cílem zjistit jeho obsah a zhodnotit, zda jsou dostatečně...
|
|
|
Význam a potřeba kyseliny listové v těhotenství
Mádle, Zuzana ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Karbanová, Miroslava (oponent)
Těhotenství je období, které klade zvýšené nároky na ženu. Ke zdárnému průběhu těhotenství přispívají správné stravovací návyky, zdravý životní styl, přiměřená tělesná aktivita, pobyt na čerstvém vzduchu, psychická pohoda. Ženám se doporučuje ještě před otěhotněním začít užívat suplement obsahující kyselinu listovou. Kyselina listová, neboli folát, je vitamín, řadící se do skupiny vitamínů B. Její potřeba v těhotenství je zvýšená, zejména na počátku, kdy se její relativní či absolutní nedostatek může projevit různými těhotenskými patologiemi, mnohdy i fatálními. Přesné souvislosti nejsou zatím úplně známy. Řadou studií však byl prokázán protektivní účinek zvýšeného příjmu kyseliny listové v prekoncepčním období a během prvních týdnů těhotenství, a to zejména v prevenci výskytu vrozených vývojových vad neurální trubice. Příjem kyseliny listové před a během těhotenství je často deficitní, ani příjem v běžné populaci neodpovídá doporučeným referenčním hodnotám. Zlepšit ho lze zvýšeným příjmem potravin bohatých na folát, cíleným obohacováním potravin o tento vitamín či suplementací ve formě vitamínových preparátů. V době, kdy v ČR není povinnost obohacovat potraviny tímto vitamínem, je vhodné již před otěhotněním přijímat kyselinou listovou ve formě suplementu. Výzkumným šetřením pomocí tištěných...
|
|
|
Využití nanomateriálů pro zvýšení biodostupnosti doplňků stravy
Vašíčková, Kateřina
Bakalářská práce s názvem Využití nanomateriálů pro zvýšení biodostupnosti doplňků stravy se zabývá efektem vybraných doplňků stravy na lidský organismus a schopností zvýšení jejich biologické využitelnosti pro organismus pomocí nanotransportérů. Literární rešerše je zaměřena na zhodnocení problematiky biodostupnosti aktivních složek potravy. Dále jsou diskutovány přínosy i rizika užívání doplňků stravy, včetně konkrétních modelových doplňků, kterými byly kyseliny askorbová a listová. V praktické části byla dlouhodobě sledována stabilita komplexu bílkovinného nanotransportéru apoferritinu s přenášenou molekulou v různých světelných podmínkách (světlo, tma), teplotách (-20; 4; 20 a 37 C) a rozpouštědlech (ACS voda, PBS). Míra stability komplexu a předčasného uvolnění molekul byla detekována měřením absorbance a fluorescence. Změny velikosti a tvaru nanotransportéru byly sledovány pomocí dynamického rozptylu světla a transmisní elektronové mikroskopie. Jako optimální bylo stanoveno skladování ve tmě, při 4 C a v ACS vodě. Mimo to byla sledována schopnost vazby doplňku stravy na apoferritin. Kyselina askorbová o několika koncentracích (615; 308; 154; 77 a 38 ug/ml) byla úspěšně enkapsulována do apoferritinu, přičemž došlo k enkapsulaci až 39 % aplikovaných molekul. Kyselina listová byla navázána na povrch apoferritinu v pěti různých koncentracích (200; 100; 50; 25 a 13 uM) s vazebnou kapacitou až 61 %. Na závěr byl prokazatelně stabilní komplex apoferritinu s kyselinou listovou aplikován na buněčnou linii neuroblastomu UKF-NB4. Bylo zjištěno, že se vzrůstající koncentrací kyseliny listové na povrchu apoferritinu se zvyšovala internalizace tohoto komplexu do buněk. Bylo tak prokázáno zvýšení biologické využitelnosti navázané kyseliny listové a enkapsulovaných molekul buňkami prostřednictvím nanotransportéru. Výsledky této práce dokazují, že využití nanomateriálů je aplikovatelné na potravinářský sektor, přičemž lze dosáhnout zvýšení biodostupnosti aktivní látky při užívání doplňků stravy.
|
|
|
Význam kyseliny listové a železa v těhotenství
Schrenková, Lenka ; Šišková, Ivana (vedoucí práce) ; Čermáková, Monika (oponent)
IV Abstrakt Bakalá ská práce se zabývá významem kyseliny listové a železa v dob t hotenství. Zam uje se také na p irozené zdroje kyseliny listové a železa ve strav , rizika p i nedostatku v dob t hotenství a následné negativní dopady na zdraví matky a dít te. V praktické ástí jsou vyhodnocené dotazníky zjiš ující pov domí t hotných žen o d ležitosti kyseliny listové a železa p ed i b hem t hotenství a také jejich p ístup k p íjmu t chto mikronutrient v b žné strav . . Klí ová slova: t hotenství, výživa, kyselina listová, železo
|
|
|
Anémie se zaměřením na makrocytární anémie
ŠŤASTNÁ, Edita
Obsahem mé bakalářské práce jsou makrocytární anémie. Zabývám se celkovou problematikou anémií, jelikož se jedná o rozšířené onemocnění. Jednotlivé anémie rozděluji podle MCV na mikrocytární, normocytární a makrocytární. Dále se věnuji pouze tématu makrocytárních anémií. Makrocytární anémie nepatří mezi často se vyskytující anémie. Mezi hlavní příčiny vzniku makrocytózy patří deficit kyseliny listové a vitaminu B12. Ve své práci pracuji se souborem pacientů, kteří měli vyšetřený krevní obraz za období jednoho měsíce v Nemocnici České Budějovice a.s.. U těchto pacientů jsem zjišťovala frekvenci výskytu anémií, které jsem dále rozdělila podle MCV a zaměřila se na anémie makrocytární. Pracovala jsem s automatizovaným analyzátorem Unicel DxH 800 Beckman Coulter. U 12 % ze všech pacientů byla zjištěna makrocytární anémie. Výskyt tohoto onemocnění jsem pozorovala ve větším počtu případů u mužů a převážně ve věkové kategorii pacientů starších 50 let. U všech anemických pacientů jsem sledovala závažnost onemocnění. Většina pacientů byla vyšetřována pro lehký stupeň anémie popřípadě stupeň středně težký, těžké případy pouze vyjímečně. Poté jsem u jednotlivých pacientů, kteří trpí makrocytární anémií, dohledala, zda bylo provedeno biochemické vyšetření vitaminu B12 a kyseliny listové pomocí ADVIA analyzátoru. Zjistila jsem, že pouze u 12 % v případě vitaminu B12 a pouze 11 % v případě kyseliny listové, bylo dodatečné vyšetření k odhalení příčiny provedeno. Zajímalo mě, proč dané parametry nejsou vyšetřovány, sledovala jsem tedy na jakých odděleních tyto dva nejčastější deficity vyšetřují. a zda existuje spojitost mezi četností požadavků na toto vyšetření spolu s hodnotou MCV či závažností anémie. Na základě mých výsledků jsem zjistila, že v případě makrocytárních anémií často nedochází k hledání příčiny onemocnění a tím se snižuje i efektivita léčby.
|
|
|
Kyselina listová - význam v prevenci vrozených vad a její přísun v těhotenství
CARDOVÁ, Sabina
Kyselina listová patří do skupiny hydrofilních vitaminů skupiny B. Tento vitamin je potřebný pro mnoho chemických reakcí, které souvisejí s přenosem jednouhlíkatých zbytků, např. biosyntézou purinů a pyrimidinů, stavebních kamenů DNA a RNA. Proto je kyselina listová důležitá zejména v období rychlého růstu a vývoje. V těhotenství se výrazně zvyšuje její potřeba vlivem nárůstu mateřské tkáně, placenty a plodu. Je známo, že příjem kyseliny listové před početím snižuje riziko vrozených vad, především defektů neurální trubice. Všechny ženy, které plánují otěhotnět, by měly být informovány o významu kyseliny listové. Doporučuje se užívat kyselinu listovou formou doplňku stravy tři měsíce před otěhotněním a pokračovat až do konce druhého trimestru. Nedostatečné zásobení populace foláty je celosvětovým problémem. Zlepšení je možné dosáhnout pomocí zvýšené spotřeby potravin bohatých na folát a doplňků stravy s kyselinou listovou. Některé země navíc zavedly povinné obohacování potravin, nejčastěji se jedná o obohacování chleba, rýže a těstovin. Teoretická část je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola je zaměřena na vrozené vady. Stručně popisuje jejich výskyt, faktory, které se podílejí na jejich vzniku, jednotlivé vady a obsahuje informace o perinatální diagnostice a primární prevenci. Druhá kapitola se zabývá významem kyseliny listové v těhotenství. Dále popisuje její vstřebávání, potravinové zdroje, stabilitu a možnosti zvýšení přísunu folátů. Je zde uvedeno, jaká rizika vyplývají z nadbytku kyseliny listové a jaká jsou rizika při jejím nedostatku. Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit informovanost těhotných žen o významu kyseliny listové v prevenci vrozených vad a zhodnotit, zda těhotné ženy dbají na dostatečný přísun kyseliny listové. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky: "Jaká je informovanost těhotných žen o významu kyseliny listové v prevenci vrozených vad?" a "Do jaké míry dbají těhotné ženy na dostatečný přísun kyseliny listové?". Praktická část bakalářské práce byla vytvořena pomocí kvantitativního výzkumného šetření. Sběr dat probíhal formou tištěných dotazníků v Jihočeském kraji, část z nich jsem získala elektronickou formou. Dotazník byl anonymní, skládal se z 26 otázek. Z výsledků je patrné, že 84 % těhotných žen zná význam kyseliny listové v prevenci vrozených vad. Avšak jaké vady patří mezi vrozené, zcela správně vybralo 20 % žen. Ve kterém období je nejdůležitější dostatečný přísun folátů z hlediska prevence vrozených vad, zcela správně odpověděla pouhá 4 % žen, ale částečně správně již odpovědělo 55 % respondentek. Převážná část těhotných žen (93 %) užívá doplněk stravy s obsahem kyseliny listové. Ovšem před početím jej užívalo pouze 40 % žen. Zdá se, že ženy ve fertilním věku, ale i ženy plánující těhotenství, nejsou dostatečně informovány nebo nedbají doporučení odborníků. Konzumace potravin bohatých na foláty byla u těhotných žen nízká. U většiny žen byl nedostatečný přísun zeleniny a luštěnin. Pozitivním zjištěním výzkumu bylo, že těhotné ženy konzumují nejčastěji zeleninu syrovou. V obchodech jsou k dostání některé výrobky obohacené kyselinou listovou, jedná se o sůl, nápoje či nejrůznější cereálie. Většina že si těchto výrobků nevšimla, pouze 5 % uvedlo, že si výrobek zakoupilo.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv snížené hladiny vitaminu B12 a kyseliny listové na morfologii erytrocytů
POPELOVÁ, Michaela
Morfologie erytrocytu je důležitým diagnostickým prvkem. Změny v morfologii mohou ukázat na určité onemocnění. Z morfologických znaků erytrocytu automatické analyzátory běžně vyšetřují velikost a barvitelnost. Velikost erytrocytu se pohybuje v rozmezí 6,7 - 7,7 mikrometrů. Menší erytrocyty jsou nazývány mikrocyty, větší pak makrocyty. Velikost erytrocytů posuzujeme podle hodnoty MCV (Mean Cell Volume), která udává průměrný objem erytrocytu. Pro správný vývoj a metabolismu erytrocytu je důležitý přísun látek potřebných pro krvetvorbu, jako jsou bílkoviny, vitaminy a minerály. Látkami ovlivňujícími morfologii erytrocytů jsou především železo, vitamin B12 a kyselina listová. Deficit těchto látek vede k morfologickým změnám krevního obrazu. Při nedostatku železa je v periferní krvi přítomna mikrocytóza (MCV < 80 fl). Opačná změna, makrocytóza, vzniká při deficitu vitaminu B12 a kyseliny listové (MCV >97 fl). Tato změna je hlavním tématem projektu. Kromě změn v periferní krvi vznikají v důsledku deficitu vitaminu B12 a kyseliny listové změny i v kostní dřeni. Deficit vitaminu B12 způsobí megaloblastovou přestavbu kostní dřeně. Megaloblastová přestavba kostní dřeně se od normoblastové kostní dřeně liší velikostí, tvarem a nepoměrem mezi vyzráváním jádra a cytoplazmy. Toto zaostávání zrání jádra za cytoplazmou, je způsobeno váznutím tvorby DNA, kterou způsobí již zmiňovaný deficit vitaminu B12. Hematologickými onemocněními způsobenými deficitem vitaminu B12 jsou megaloblastová anemie a perniciózní anemie. Tato onemocnění jsou v práci také zmíněna. Příčiny, které vedou k nedostatku obou vitaminů, jsou různé, např. nedostatečný příjmem potravou, či porucha ve vstřebávání. Automatické analyzátory dnes nabízí celou škálu vyšetření parametrů krevních buněk. Vzorky byly zpracovány na automatickém analyzátoru Coulter LH 750, který pracuje na impedančním principu. Hodnotu MCV analyzátor vypočte pomocí softwaru jako průměr všech naměřených impedančních pulzů. Z celkového počtu vyšetřených hladin vitaminu B12 byla makrocytóza přítomna u 4 % případů. Při deficitních hodnotách (< 150 ng/l) vitaminu B12 to pak bylo 52 %případů. Z celkového počtu vyšetřených hladin kyseliny listové byla makrocytóza přítomna u 7,5 % případů. Při deficitních hodnotách (< 3,1 mikrogram/l) kyseliny listové to pak bylo 38 % případů. Při zvýšených hodnotách MCV byl ve 27 % nalezen deficit vitaminu B12 a ve 33 % v případě kyseliny listové. Tato práce potvrdila souvislost mezi nedostatkem vitaminu B12 a kyseliny listové a následným vznikem morfologických změn. Při nálezu vysokého MCV se vyskytoval jen deficit vitaminu B12, nebo jen deficit kyseliny listové, anebo se současně vyskytoval deficit obou vitaminu.
|
host ::
RSS.